Zeptali jsme se stomatologa: Dásně na ústupu a jak o ně pečovat

Odhalené zubní krčky nejsou jen estetický defekt. Zachránit chrup může v takovém případě bezbolestný zákrok známý jako gingivoplastika.

Primárním úkolem dásní je chránit krček zubu. „Dásně mají zároveň podpůrnou funkci a zabraňují šíření nebezpečných bakterií. V případě, že se dáseň poruší nebo začne ustupovat, bakterie mohou proniknout hlouběji do krčku, což může způsobit záněty nebo parodontitidu,“ říká stomatolog Libor Michna.

Příčiny ústupu dásní jsou různé. Na vině může být například nesprávná technika čištění zubů s nevhodným zubním kartáčkem. Ustupující dásně mohou trápit i lidi, kteří se rozhodli pro piercing v peru nebo je jejich zlozvykem okusování tužky či pera.

„Upravit tvar dásně lze plastickou úpravou. Jedná se o takzvanou gingivoplastiku. Tu pacientům doporučujeme iv případě po úrazech či po extrakcích zubu,“ říká Michna.

Co dokáže stomatochirurgie
Plastickou úpravu dásně, odborně zvanou gingivoplastika, lze provést pouze v případě, že má pacient stoprocentní zdravotní stav ústní dutiny. „Zákrok je bezbolestný, provádí se mikrochirurgickou metodou v lokální anestezii. U pacientů, kterým se dásně zmenšují, je aplikován štěp měkké tkáně. V případě, že je stav sliznice nevyhovující, primárně jej vyléčíme a teprve poté přistoupíme k plastice. Hojení v ústní dutině je rychlé, příroda to velmi moudře zařídila,“ popisuje průběh zákroku Libor Michna.

Pacientům, kteří o dáseň přišli v důsledku parodontitidy, však plastická úprava dásní nepomůže. „Spolu s dásní totiž dochází při tomto onemocnění ik ústupu samotné kosti,“ vysvětluje stomatolog.

Při parodontitidě je někdy nezbytné podstoupit léčbu hloubkovou kyretázou parodontálních chobotů v lokální anestezii. Teprve poté může chirurg přistoupit k úpravě kosti a dásní. Gingivoplastiku však Libor Michna doporučuje pacientům, kteří se stydí usmívat pro opačný problém, než jsou ustupující dásně.

„V praxi se setkávám i se situacemi, kdy naši kliniku navštíví lidé s malými zuby a výraznými dásněmi. V takovém případě se jim prodlouží korunky odebráním tkáně z povrchu dásně,“ popisuje vhodný chirurgický zákrok pro lidi s příliš velkými dásněmi.

Vhodná prevence
Jelikož dásně chrání zuby před nebezpečnými bakteriemi, měli bychom jim věnovat patřičnou pozornost a chránit je. „Důležité je, abychom si zuby čistili správnou technikou a vhodným zubním kartáčkem. Doporučuji vyvarovat se zbytečnému tlaku. V případě, že mají pacienti piercing v rtu, doporučuji jim vybrat si ho. Zapomínat není třeba ani na zdravý životní styl a životosprávu,“ doporučuje Libor Michna.

Pro zachování zdravých dásní je třeba chodit pravidelně, jednou nebo dvakrát do roka podle stavu chrupu pro odbornou dentální hygienu. Hygienik na ní odborně odstraní zubní kámen a povlak, pískováním odstraní případné nežádoucí pigmentace na zubech, provede jejich fluoridaci a vysvětlí pacientovi, jak se má o zuby starat doma.

Nestačí mít jen vhodný zubní kartáček, k vyčištění mezizubních prostor je třeba i mezizubní kartáček a zubní nit. Mezizubní kartáčky jsou očíslovány podle velikosti mezer mezi zuby a odlišeny jsou také barevně. Je dost možné, že vzhledem k nepravidelnosti chrupu si nevystačíte s jedním mezizubním kartáčkem, ale budete potřebovat více velikostí.

Tam, kde se kartáček nedostane, je dobré použít zubní nit. Dentální hygienik naučí pacienta, jak s ní manipulovat, aby si jí zbytečně při čištění neporanil dásně. Je dokázáno, že lidé, kteří chodí pravidelně na zubní hygienu, trpí vzácněji jejich záněty než ti, kteří tuto povinnost zanedbávají.

Špatná technika při čištění zubů může také nadělat spoustu škody. Horizontální drhnutí více poškodí, než pomůže. Obzvlášť tehdy, když na kartáček příliš tlačíme. Můžeme poškodit i samotný zub a na krčku vznikají klínovité trhliny. Máme-li pocit, že zuby začínají být nadměrně citlivé, musíme dbát na velmi jemné čištění. Přehodnocením ústní hygieny a osvojením si správné techniky používání zubního kartáčku můžeme předejít budoucímu poškození zubů a dásní.